Dneska už jsou vychytávky fakt na všechno, pomyslí si jeden, když se dívá na různé tech-blogy a spol., nicméně solárními pijavicemi mám samozřejmě na mysli „podnikatele“ se sluneční energií.
Nechci být nespravedlivý, ale pamatuje si ještě někdo, jaké bylo před několika lety překvapení, když se na polích najednou objevily fotovoltaické příšery v podobě ornici užírajících držáků na panely? Každému bylo jasné, že stát svými dotacemi zamýšlí podpořit domácí uživatele sítě, aby takříkajíc zdola docházelo ke změně či úpravě struktury spotřebitelských zvyklostí atd. Domácnosti se na to možná moc nechytaly (ona to taky nebyla žádná láce a osvěta s poradenstvím veškeré žádné, navíc kdo by si nepamatoval tu podbabu s přímotopy, kdy stát nasliboval levnou elektřinu na topení a pak chudákům, kteří investovali do svých otopných systémů, pořádně zatopil pod kotlem). A každému také bylo jasné, že narychlo zbudované velkoplošné sluneční elektrárny mají jeden cíl, a sice žít z těch dotací.
Dotace musí někdo platit. Stát se, jak známo, financuje zejména z daní. Stát tedy platí dotaze z toho, co mu občané (jakožto největší přispěvatelé do výběrčího truhly) v podobě mnoha desátků ze své mzdy nasypou do nenasytného chřtánu.
Dále víme, že výkyvy výkonu oplývající sluneční elektrárny citelně prodražují provoz elektrické sítě, z čehož plyne zdražování elektřiny. Výsledek je prostý: zaplatíme dotacemi solárním podnikatelům velmi slušné zisky a pak půjdeme zaplatit svým distributorům elektřiny, aby jim neklesaly jejich rovněž velmi slušné zisky. Že tu stát dělá krýšu každému, jenom ne svému občanovi, je všem jasné a nikoho to už dávno ani nepřekvapuje.
O to je právě překvapivější, že vzniká tzv. „solární daň“. Dnes už máme nejen vychytávky, ale i daně na všechno, a v tomto případě je to dokonce dobře. Solárníci si pochopitelně stěžují. Ale. Nebesa se otevřela: „Zákonodárce sledoval jasný cíl, který je podpořený veřejným zájmem. Nikdo nemá právo na to, aby nedošlo ke změně zákona. Akorát změna nesmí být svévolná.“ Tak pravil Ústavní soud.
Takže solárníci zaplatí za nějaké odbdobí navrch 26% daň, abychom my nemuseli platit desítky procent navrch ke svým účtům za elektřinu. To mi přijde jako racionální rozhodnutí a volba.
Protože nikdo nepochybuje o tom, že podniky na čerpání dotací nejsou nic jiného, než pijavice. V tomto případě solární.
Ještě jeden úhel pohledu: proč tak dlouho trvalo, než se zavedla retrospektivní daň, která musí být pro někeré ze solárníků téměř likvidační a celkově působí nedůvěryhodně? Každou, dokonce i malou, fotovoltaickou elektrárnu připojenou do sítě schvaluje distributor a dále Energetický regulační úřad. Jak velký byl svého času problém vytvořit předpis, podle kterého dotace nad určitý limit nezíská nikdo nad určitou kapacitu kolektorů? Proč to muselo trvat tak dlouho, jako kdysi u kauzy LTE? U lehkých topných olejů se se zákonnou úpravou zkrátka čekalo, dokud si všichni zúčastnění nenahrabou do sytosti.
A pak že nevstoupíš dvakrát do téže řeky.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Komentujte s rozmyslem.